Důležitými prostředky při šíření kultury v našem národním životě je tisk, rozhlas a televize.
Při šíření kultury v našem národním životě jsou tisk, rozhlas a televize důležitými prostředky.
Tyto věty ukazují, že slova ve větě můžete seřadit různě podle toho, co chceme zdůraznit. Způsob, jakým za sebou řadíme slova ve větě, se nazývá pořádek slov. Tento pořádek je v češtině pružný, nikoli však libovolný.
A. Je určován především stránkou významovou. Ta je pro pořádek slov nejdůležitější. Ve větě rozlišujeme to, co je známé, od toho, co je nové, co tvoří jádro sdělení.
V klidných větách oznamovacích, v klidném, nevzrušeném vypravování bývá jádro sdělení na konci věty. Tohoto pořádku slov užíváme též pro zdůraznění. Chceme-li některé slovo zdůraznit, klademe je na konec věty. Často bývá východiskem podmět, jádrem sdělení přísudek (Přítel mi půjčil zajímavou knihu). Nemusí tomu tak být vždy (Přišel mi naproti můj přítel).V souvislém textu navazují na sebe věty tak, že následující věta vychází z toho, co bylo v předcházející větě jádrem sdělení. (Mapu musíme před použitím v terénu orientovat. Orientovat mapu znamená postavit ji tak, aby horní strana byla obrácena k severu.)
Ve větách citově zabarvených bývá pořádek slov obrácený (Zajímavou knihu jsem si přečetl. Doma zůstaneš).
B. Na pořádek slov působí dále mluvnická stavba věty. Některé větné členy mají ve větě obvyklé nebo ustálené místo.
Přívlastek shodný stojí zpravidla před podstatným jménem (dobrý člověk, pětiletý kluk). Za podstatné jméno jej klademe, je-li rozvitý (vagóny plně naložené uhlím), je-li na něm důraz ( byly to činy vinikající) nebo v odborných výrazech (sůl kamenná, kočka divoká).
Přívlastek neshodný stává zpravidla za svým podstatným jménem (plán Prahy).
Přístavek stojí obvykle za podstatným jménem, které určuje (Alois Jirásek, rodák z Hronova).
C. Na pořádek slov mají vliv i zřetele rytmické. Příklonky se kladou zpravidla za první přízvučný větný člen; ve větách vedlejších stojí příklonky hned za výrazem spojovacím, tj. za spojkou, za vztažným zájmenem nebo za vztažným příslovcem (všichni se sešli; že se vrátili; aby mu dal; kteří se sešli; kde se dobře vaří). Přímo za spojkami a, i, ale, avšak, kdežto se příklonky nekladou (ale nekupuje si; avšak podivil se).
Žádné komentáře:
Okomentovat