Budovy se skrývají uprostřed zeleně. (kde?)
Letadlo potom zamířilo na severovýchod. (kdy? kam?)
Letadlo jemně dosedá. (jak?)
Letadlo zakrouží na pozdrav. (za jakým účelem?)
Přes tropické vedro proudí chladný vzduch. (i v kterém případě proudí?)
Význam sloves můžeme přesněji určit tím, že označíme vnější okolnosti, např. místo (se skrývají uprostřed zeleně), čas (potom zamířilo), způsob (jemně dosedá), míru (silně pálí), účel (zakrouží na pozdrav) apod. Závislost těchto členů na slovese není vyjádřena ani shodou, ani řízeností. Takovýmto větným členům říkáme příslovečné určení.
Letadlem proudí příjemný, téměř chladný vzduch.
Náčelník letiště mluví dokonale česky.
Příslovečné určení může rozvíjet také přídavné jméno (chadný) nebo příslovce (česky). Příslovečné určení bývá nejčastěji vyjádřeno příslovcem (ještě, tam, téměř, dokonale, česky) nebo podstatným jménem, často v předložkovém pádě (letadlem proudí, dosedá na letišti).
Podle toho, které vnější okolnosti a vztahy příslovečné určení vyjadřuje, rozlišujeme příslovečné určení místa (na otázku kde, odkud, kudy, kam), času (kdy, odkdy, jak dlouho, jak často), způsobu a míry (jak, jakým způsobem, do jaké míry), příčiny (proč) (Pohnutím nemohl ani promluvit), účelu (za jakým účelem), podmínky (Při dobré snaze dosáhneme svého cíle) a přípustky (Přes tropické vedro proudí letadlem chladný vzduch).
Může být holé (potom zamíří), rozvité (mluví dokonale česky) nebo několikanásobné (pálí shora i zdola).
Kterýkoli větný člen může tedy být několikanásobný. Poměr mezi jeho jednotlivými členy může být slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací, důsledkový, zřídka příčinný. Spojky a spojovací výrazy jsou stejné jako v souvětí souřadném.
Žádné komentáře:
Okomentovat